středa 22. května 2013

Jak degustovat víno

Jak degustovat víno se v tomto příspěvku sice nedozvíte, ale třeba vás navedu na správnou cestu, kde to zjistit. Rozhodl jsem se totiž napsat něco o knize Jancis Robinson How to Taste: A Guide to Enjoying Wine, volně přeloženo Jak degustovat - příručka jak si užít víno.

Přiznám se, že k této knize o degustaci vína mě přilákalo hlavně to, že obsahuje praktická cvičení :) Ta jsou stavěna tak, že i úplný začátečník a neznalec jako já si s jejich pomocí může vycvičit jazyk tak, aby o víně mohl zjistit něco víc než jen to, zda mu chutná či nechutná. Zatím jsem sice zhruba na té úrovni, že dokážu rozeznat, jestli je víno víc sladké nebo kyselé, ale autorka Jancis Robinson slibuje, že po poctivém studiu bude každý schopen při slepé degustaci rozeznat Bordeaux od Burgundského stejně spolehlivě jako opravdoví znalci (tedy zhruba v 50% případů :))

Kniha samozřejmě není jen seznam cvičení, ta spíše doplňují čtivě podanou teorii. Dozvíme se nejen jak víno správně ochutnat a ohodnotit, ale také jak jej vybrat, skladovat i podávat. Samostatné kapitoly věnuje Jancis Robinson seznámení s nejdůležitějšími bílými a červenými odrůdami vína. Budeme tedy moci porovnat Ryzlink rýnský a Chardonnay či Rulandské modré a Cabernet Sauvignon. Závěrečné kapitoly knihy jsou věnovány šumivým a fortifikovaným vínům a také jemnému úvodu do snoubení vína s jídlem.

Při zkoumání a porovnávání různých odrůd také zjistíme, kde všude se víno dané odrůdy pěstuje a jaké mají jednotlivé vinařské velmoci přednosti a nedostatky. Morava ani Čechy se sice do knihy už nevešly, ale to platí i pro zde nejvíce pěstované odrůdy jako Müller-Thurgau či Svatovavřinecké.

Trochu nevýhodou pro českého zákazníka je jednak absence překladu (nebo alespoň já jsem žádný neobjevil) a také to, že některá ve světě bežná vína zde může být problém sehnat. A pokud už se víno sehnat dá, můžete se při jeho pořízení pěkně plácnout přes kapsu. Jancis Robinson například doporučuje ochutnat Sauternské víno, abychom zjistili, že i sladké víno může být dobré. Nicméně poloviční lahev na toto cvičení by mě vyšla na více než 500kč a takový nadšenec tedy zatím nejsem :)

Každopádně tuto knihu doporučuji každému, kdo se o víno alespoň trochu zajímá. Mne osobně nadchla, takže si asi večer dám nějaké další praktické cvičení :)

neděle 12. května 2013

Šalvěj

Letos jsme začali pěstovat bylinky v truhlíku. Při nákupu se mezi ně připletla i jedna šalvěj (já myslel, že jí chce přítelkyně, ona zase, že jí chci já :)), u které jsme moc nevěděli jak ji použít. A zrovna jako na potvoru roste nejvíc ze všech, zatímco pažitka, na kterou jsem se těšil, skomírá a nejspíš půjde z kola ven.

Pátral jsem tedy po netu co s tou šalvějí a zjistil, že jsme nekoupili zas tak špatně :)

Šalvěj jedna z bylinek, které působí jako všemocný všelék a strachy se před ní třesou všechny bakterie, viry a další zlořády. Osobně jsem zatím vyzkoušel čaj z čerstvých lístků šalvěje proti nachlazení a zdálo se mi, že ustoupilo rychleji než obvykle. Možná to ale taky chtělo změnu oproti mému běžnému kombu Amolu, černých čajů a cucavých bonbónů :) Kromě toho šalvěj prý pomáhá proti nadměrnému pocení, zlepšuje trávení a uklidňuje při stresu a nespavosti.

Umí toho léčit určitě i víc, ale my jí budeme využívat hlavně k vaření. Zde se hodí zejména při dušení a pečení masa, nejlépe asi k rybám a telecímu. Dá se použít i do mletého masa, nebo jako přísada do pomazánek. Jedním z receptů, které jsem zkoušel je variace na známé Aglio, olio e peperoncino, a to špagety se šalvějí. Jako rychlovka k obědu ideální.

Další kombinace, která se nyní u nás objevuje celkem často je šalvěj s plátky kuřecích prsou:

Kuřecí prsa na šalvěji

  • kuřecí prsa
  • několik lístků šalvěje
  • lžička oregana
  • 2 stroužky česneku
  • olivový olej

Šalvěj nasekáme nadrobno, stroužky česneku oloupeme a prolisujeme. Smícháme se dvěma lžícemi olivového oleje, přidáme oregano a dvě hodiny v chladnu marinujeme. Poté opečeme na pánvi a dle chuti dosolíme. Podáváme s hranolkami, bramborovou kaší nebo zeleninovým salátem.

středa 8. května 2013

Čočka s klobásou

Původně jsem chtěl sice dnes psát něco o šalvěji, ale místo toho jsem se nakonec rozhodl podělit o zajímavý luštěninový recept z knihy Culinaria Italia. Správně by se mělo jednat o Lenticchie Di Castellucio Con Salsicce, tedy casteluccijskou čočku s klobásou salsiccia. Bohužel ale nemám ani casteluccijskou čočku ani salsiccie, takže zde popíši alternativní "počeštěný" recept.

Suroviny

  • 300g čočky
  • 80g prorostlého bůčku
  • 2 klobásy
  • 1 cibule
  • 1 řapík řapíkatého celeru
  • 190g rajčatového pyré
  • masový vývar
  • máslo
  • sůl
  • mletý pepř
  • olivový olej

Postup

Čočku necháme alespoň dvě hodiny odmočit, poté ji slijeme a necháme okapat.

Bůček nakrájíme na nudličky, cibuli a celer nakrájíme nadrobno. Klobásu nakrájíme na kolečka nebo půlkolečka. Já použil pikantní staročeské klobásy Bilbo (měly by mít 90% masa :)).

V hrnci rozehřejeme lžíci oleje a lžíci másla, přidáme bůček a osmahneme. Vložíme cibuli, celer, osmahneme a poté krátce podusíme. Nyní do hrnce přidáme okapanou čočku, rajčatové pyré a zalijeme horkým vývarem. Čočka musí být potopená, ale vývaru není potřeba nějak moc, většina by se měla vyvařit. Pak čočka po změknutí nebude plavat. Přiklopíme pokličkou a vaříme téměř do měkka.

Klobásy osmahneme na troše oleje a chvilku před tím, než je čočka měkká je k ní přidáme. Dle chuti dosolíme a opepříme. Kdo má rád ostřejší jídlo, může přidat i trochu chilli koření, recept to sice nezmiňuje, ale chuť jídla k tomu přímo vybízí.

Podáváme s chlebem.