V sobotu jsme uspořádali první domácí degustaci portského. Účast sice bohužel nebyla tak hojná jak se zpočátku zdálo, ale přesto se akce vydařila a myslím, že si každý přišel na své.
Přechutnali jsme deset vzorků portského vína od čtyř výrobců, od základních vín přes rezervy až po desetileté portské od Cálemu a Vintage 2003 od Kopke. A protože k portskému se hodí výraznější sýry a sladké dezerty, kombinovali jsme vína s dvouplísňovým Bresse Bleu, Roquefortem, čokoládou a vlastnoručně napečenými dezerty.
Kombinacemi jsme se snažili držet doporučení výrobců, ale musím říct, že ne vždy to bylo ku prospěchu. Třeba jinak dobrý Cálem Late Bottled Vintage se s našimi sýry moc nesnesl. Naopak jako vynikající kombinace se ukázalo víno Kopke Reserva Ruby společně se 70% čokoládou J.D.Gross Ecuador (a to jinak hořké vysokoprocentní čokolády vůbec nemusím, když už tak si dám spíš mléčnou).
Z vín samotných mě hodně překvapil Messias Rosé, růžové ruby, od kterého jsem nic moc nečekal a nakonec bylo celkem slušně pitelné. Sice nepatřilo mezi nejlepší lahve co jsme ten den pili, ale přesvědčilo mě, že růžová portská ještě nemám zavrhovat :)
Jako nejlépe hodnocené, alespoň co jsem pochytil, bylo již zmiňované Kopke Vintage 2003. Velmi zajímavě a krásně vonělo, ale bohužel jsem nedokázal identifikovat, co mi vůně připomíná. V chuti bylo krásně jemné, ovocité.
Mě osobně ovšem nejvíce chutnal a tawny reserve Burmester Jockey Club, v kombinaci se sebou samotným. V chuti bylo dobře cítit sušené ovoce, s tím by možná šlo také dobře dohromady.
Za zmínku určitě stojí i Messias Colheita 2000, sice působilo trochu alkoholově, ale jinak bylo chuťově fajn. Ve vůni jsem cítil koňak, čokoládu či kakao. Firma Messias je mimo jiné známá jako výrobce brandy, tak možná odtamtud se do vína dostal ten "koňak" :) Jen příště nesmíme zapomenout podobné lahve nechat dekantovat, tohle bylo zrovna hodně zakalené.
Trochu bílého portského mi doma zbylo, takže tenhle týden plánuji ještě jako soukromý závěr degustace vyzkoušet Portonic :) Bylo by škoda nevyužít hezkého počasí, když konečně přichází jaro.
Za poskytnutí fotografií děkuji Jarmile Šprýchalové Votroubkové.
Žádné komentáře:
Okomentovat