sobota 13. prosince 2014

Řapíkatý celer s vepřovým masem

Dlouhou dobu jsem se nedostal k pořádnému psaní, ale abych zde přispěl aspoň jednou ročně, rozhodl jsem se s vámi podělit o recept z výborné knihy Culinaria Čína.
Jedná se o řapíkatý celer s vepřovým masem. Jde o jednoduchý recept, po kterém vám rozhodně nebude těžko. Řapíkatý celer totiž neobsahuje skoro žádné kalorie a navíc je dobrý zdrojem vitamínů, např. C, B-komplex či A. Pokud Vám nějaký po vaření zbyde, klidně jej schroupejte syrový nebo použijte do salátu.

Teď už ale dost řečí, podívejme se jak celer s masem připravit

Suroviny

  • 400g řapíkatého celeru
  • 200g vepřového masa
  • 3cm kousek zázvoru
  • 3cm kousek pórku
  • lžička kukuřičného škrobu
  • 1/2 lžičky soli
  • sojová omáčka
  • olej

Celer a vepřové maso nakrájíme na přibližně 4cm dlouhé nudličky. Zázvor oloupeme a nakrájíme na nudličky, pórek nakrájíme nadrobno.

Vepřové maso osolíme a smícháme s kukuřičným škrobem

Ve wok pánvi na středním plamenu rozehřejeme olej, přidáme zázvor, pórek a za stálého míchání smažíme dokud nezačne hezky vonět. Vložíme maso, sojovou omáčku a osmahneme. Nakonec do pánve vložíme řapíkatý celer a za stálého míchání vše opečeme.

Podáváme s dušenou rýží nebo rýžovými nudlemi.

čtvrtek 1. srpna 2013

Indické kuřecí madrás

Delší dobu jsem se chystal doma vařit také nějaké dobroty indické kuchyně, ale nějak se mi nedařilo sehnat recept, který by mě k tomu dokopal. Až jsem konečně narazil na internetu na indickou kuchařku, kde mne větší množství pokrmů zaujalo.

Vybral jsem si Kuřecí madrás a jal se shánět suroviny. Bylo mi jasné, že v Kauflandu bych chybějící druhy koření těžko doplnil. Naštěstí jsem skoro vše nakoupil na farmářských trzích na Andělu. Sehnal jsem vše kromě garam masaly, kterou jsem se z rozhodl nahradit tikka masalou. Ghee jsem ani nesháněl a vystačil si s máslem.

Nahrazování surovin jinými naštěstí v indické kuchyni není žádný prohřešek, protože suroviny pro výrobu daného jídla se v různých regionech liší. Je to dáno nejen odlišnými zvyklostmi kuchařů, ale také tím, že v různých krajích jsou dostupné různé přísady. Kari madrás má typicky červenou barvu, které je dosaženo použitím červeného chilli a kurkumy a lehce nakyslou chuť. Ta pochází z použití citronu, octa nebo limetek. Do omáčky je možné přidat i rajčata, tento konkrétní recept je ale neobsahuje.

Suroviny

  • 400g kuřecích prsou
  • 1/2 citronu
  • 1 lžička mletého chilli
  • černý pepř

  • 30g másla nebo ghee
  • rostlinný olej
  • 1 velká cibule
  • 2 stroužky česneku
  • 2-3cm kousek čerstvého zázvoru
  • 2 lžičky mletého koriandru
  • 2 lžičky mletého římského kmínu
  • 1 lžička mleté kurkumy
  • 1 lžička mletého chilli
  • 2 lžičky garam masaly
  • sůl

Z citronu vymačkáme všechu šťávu a smícháme ji se lžičkou mletého chilli a čerstvě umletým černým pepřem. Kuřecí prsa nakrájíme na kostky, promícháme s marinádou a několik hodin necháme v přikryté nádobě na chladném místě.

Cibuli a česnek oloupeme a nakrájíme najemno. Zázvor oloupeme a nasekáme na drobné kousky.
Na pánvi rozehřejeme máslo a olej. Přidáme cibuli, česnek, zázvor a dobře promícháme. Pět minut podusíme a poté vsypeme koriandr, římský kmín, kurkumu a mleté chilli. Zhruba minutu za stálého míchání smažíme a poté přidáme kuře i s marinádou. Ze všech stran prudce osmahneme, osolíme a přilijeme 200ml vody. Přiklopíme a 30 minut dusíme.

Poté dokořeníme garam masalou, důkladně rozmícháme a ještě 15 minut podusíme. Dle potřeby přilijeme vodu.

Ihned podáváme s dušenou nebo vařenou rýží.

Zdroj: Indická kuchařka na Hogan.cz

sobota 27. července 2013

Karkade - ledové osvěžení na léto

Léto je v plném proudu a zdá se, že slunce se rozhodlo nás letos všechny upéct. V takovém případě se dá dělat v podstatě jen jedno a to rozložit se někde u vody, kde se člověk může ihned příjemně schladit. V tomto období je zvlášť důležité dodržovat pitný režim a proto mám pro vás jeden tip na výtečný letní nápoj ;-)

Karkade (nebo také carcade) je čaj připravovaný z květů súdánského ibišku. Pije se horký či studený (v tomto počasí tedy spíše ledově vychlazený :-)). Sám o sobě má nakyslou chuť, proto je vhodné jej osladit cukrem, nebo lépe medem.

Kromě toho, že tento čaj dokáže osvěžit, je i zdraví prospěšný - obsahuje antioxidanty, vitamin C a stopové prvky jako železo a zinek. Pravidelné pití karkade posiluje imunitní systém, má zklidňující účinky, snižuje krevní tlak a dokonce pomáhá v boji s nadváhou.

Příprava

Dvě až tři polévkové lžíce květů ibišku zalijeme litrem vroucí vody a necháme 6-10 minut vylouhovat. Osladíme jednou či dvěma lžícemi medu, slijeme a co nejrychleji vychladíme.

neděle 7. července 2013

Uzená polévka s kroupami

Vývar z uzených žeber patřil již od dětství mezi mé nejoblíbenější polévky. Nádherně voňavý, se skvělou chutí a navíc poskytující vítanou možnost při jeho přípravě získat výtečné maso na obíračku. V dospělosti se k těmto výhodám přidala ještě jedna - na přípravu je uzená polévka s kroupami velmi jednoduchá.

Ani nevím proč, ale posledních pár let jsem tuhle polévku zanedbával a moc jí nedělal. Naštěstí jsem v pátek na u řezníka zahlédl vystavená žebra, neodolal jsem a druhý den už si na polévce pochutnával :)

Suroviny

  • 500g uzených žeber
  • 50g krup
  • mrkev
  • celer
  • 1 cibule
  • celý pepř

Žebra zalijeme 1.5l vody, přidáme pár kuliček pepře a omytou překrojenou cibuli. Zprudka uvedeme do varu a přibližně 60 až 90 minut pomalu vaříme. Poté vývar zcedíme a žebra buď obereme do polévky nebo si je dáme jen tak s pečivem.
Kdo chce, může po půlhodině vaření přidat překrájenou kořenovou zeleninu, já dělám uzenou polévku jen takto z masa a chuť je i tak vynikající.

Kroupy předem namočíme alespoň na dvě hodiny a uvaříme do měkka.

Mrkev a celer nakrájíme na kostičky nebo půlkolečka a uvaříme ve vývaru. Těsně než jsou měkké, přidáme do polévky hotové kroupy a dle chuti okořeníme polévkovým kořením, např. petrželkou, majoránkou či libečkem.

Přeji dobrou chuť a jdu si ještě zbytek polévky dát, už se mi na ní sbíhají sliny :)

středa 22. května 2013

Jak degustovat víno

Jak degustovat víno se v tomto příspěvku sice nedozvíte, ale třeba vás navedu na správnou cestu, kde to zjistit. Rozhodl jsem se totiž napsat něco o knize Jancis Robinson How to Taste: A Guide to Enjoying Wine, volně přeloženo Jak degustovat - příručka jak si užít víno.

Přiznám se, že k této knize o degustaci vína mě přilákalo hlavně to, že obsahuje praktická cvičení :) Ta jsou stavěna tak, že i úplný začátečník a neznalec jako já si s jejich pomocí může vycvičit jazyk tak, aby o víně mohl zjistit něco víc než jen to, zda mu chutná či nechutná. Zatím jsem sice zhruba na té úrovni, že dokážu rozeznat, jestli je víno víc sladké nebo kyselé, ale autorka Jancis Robinson slibuje, že po poctivém studiu bude každý schopen při slepé degustaci rozeznat Bordeaux od Burgundského stejně spolehlivě jako opravdoví znalci (tedy zhruba v 50% případů :))

Kniha samozřejmě není jen seznam cvičení, ta spíše doplňují čtivě podanou teorii. Dozvíme se nejen jak víno správně ochutnat a ohodnotit, ale také jak jej vybrat, skladovat i podávat. Samostatné kapitoly věnuje Jancis Robinson seznámení s nejdůležitějšími bílými a červenými odrůdami vína. Budeme tedy moci porovnat Ryzlink rýnský a Chardonnay či Rulandské modré a Cabernet Sauvignon. Závěrečné kapitoly knihy jsou věnovány šumivým a fortifikovaným vínům a také jemnému úvodu do snoubení vína s jídlem.

Při zkoumání a porovnávání různých odrůd také zjistíme, kde všude se víno dané odrůdy pěstuje a jaké mají jednotlivé vinařské velmoci přednosti a nedostatky. Morava ani Čechy se sice do knihy už nevešly, ale to platí i pro zde nejvíce pěstované odrůdy jako Müller-Thurgau či Svatovavřinecké.

Trochu nevýhodou pro českého zákazníka je jednak absence překladu (nebo alespoň já jsem žádný neobjevil) a také to, že některá ve světě bežná vína zde může být problém sehnat. A pokud už se víno sehnat dá, můžete se při jeho pořízení pěkně plácnout přes kapsu. Jancis Robinson například doporučuje ochutnat Sauternské víno, abychom zjistili, že i sladké víno může být dobré. Nicméně poloviční lahev na toto cvičení by mě vyšla na více než 500kč a takový nadšenec tedy zatím nejsem :)

Každopádně tuto knihu doporučuji každému, kdo se o víno alespoň trochu zajímá. Mne osobně nadchla, takže si asi večer dám nějaké další praktické cvičení :)

neděle 12. května 2013

Šalvěj

Letos jsme začali pěstovat bylinky v truhlíku. Při nákupu se mezi ně připletla i jedna šalvěj (já myslel, že jí chce přítelkyně, ona zase, že jí chci já :)), u které jsme moc nevěděli jak ji použít. A zrovna jako na potvoru roste nejvíc ze všech, zatímco pažitka, na kterou jsem se těšil, skomírá a nejspíš půjde z kola ven.

Pátral jsem tedy po netu co s tou šalvějí a zjistil, že jsme nekoupili zas tak špatně :)

Šalvěj jedna z bylinek, které působí jako všemocný všelék a strachy se před ní třesou všechny bakterie, viry a další zlořády. Osobně jsem zatím vyzkoušel čaj z čerstvých lístků šalvěje proti nachlazení a zdálo se mi, že ustoupilo rychleji než obvykle. Možná to ale taky chtělo změnu oproti mému běžnému kombu Amolu, černých čajů a cucavých bonbónů :) Kromě toho šalvěj prý pomáhá proti nadměrnému pocení, zlepšuje trávení a uklidňuje při stresu a nespavosti.

Umí toho léčit určitě i víc, ale my jí budeme využívat hlavně k vaření. Zde se hodí zejména při dušení a pečení masa, nejlépe asi k rybám a telecímu. Dá se použít i do mletého masa, nebo jako přísada do pomazánek. Jedním z receptů, které jsem zkoušel je variace na známé Aglio, olio e peperoncino, a to špagety se šalvějí. Jako rychlovka k obědu ideální.

Další kombinace, která se nyní u nás objevuje celkem často je šalvěj s plátky kuřecích prsou:

Kuřecí prsa na šalvěji

  • kuřecí prsa
  • několik lístků šalvěje
  • lžička oregana
  • 2 stroužky česneku
  • olivový olej

Šalvěj nasekáme nadrobno, stroužky česneku oloupeme a prolisujeme. Smícháme se dvěma lžícemi olivového oleje, přidáme oregano a dvě hodiny v chladnu marinujeme. Poté opečeme na pánvi a dle chuti dosolíme. Podáváme s hranolkami, bramborovou kaší nebo zeleninovým salátem.

středa 8. května 2013

Čočka s klobásou

Původně jsem chtěl sice dnes psát něco o šalvěji, ale místo toho jsem se nakonec rozhodl podělit o zajímavý luštěninový recept z knihy Culinaria Italia. Správně by se mělo jednat o Lenticchie Di Castellucio Con Salsicce, tedy casteluccijskou čočku s klobásou salsiccia. Bohužel ale nemám ani casteluccijskou čočku ani salsiccie, takže zde popíši alternativní "počeštěný" recept.

Suroviny

  • 300g čočky
  • 80g prorostlého bůčku
  • 2 klobásy
  • 1 cibule
  • 1 řapík řapíkatého celeru
  • 190g rajčatového pyré
  • masový vývar
  • máslo
  • sůl
  • mletý pepř
  • olivový olej

Postup

Čočku necháme alespoň dvě hodiny odmočit, poté ji slijeme a necháme okapat.

Bůček nakrájíme na nudličky, cibuli a celer nakrájíme nadrobno. Klobásu nakrájíme na kolečka nebo půlkolečka. Já použil pikantní staročeské klobásy Bilbo (měly by mít 90% masa :)).

V hrnci rozehřejeme lžíci oleje a lžíci másla, přidáme bůček a osmahneme. Vložíme cibuli, celer, osmahneme a poté krátce podusíme. Nyní do hrnce přidáme okapanou čočku, rajčatové pyré a zalijeme horkým vývarem. Čočka musí být potopená, ale vývaru není potřeba nějak moc, většina by se měla vyvařit. Pak čočka po změknutí nebude plavat. Přiklopíme pokličkou a vaříme téměř do měkka.

Klobásy osmahneme na troše oleje a chvilku před tím, než je čočka měkká je k ní přidáme. Dle chuti dosolíme a opepříme. Kdo má rád ostřejší jídlo, může přidat i trochu chilli koření, recept to sice nezmiňuje, ale chuť jídla k tomu přímo vybízí.

Podáváme s chlebem.